Tom Petty

Souhrn

Thomas Earl Petty (20. října 1950 – 2. října 2017) byl americký hudebník, zpěvák a kytarista skupiny Tom Petty and the Heartbreakers, která vznikla v roce 1976. Předtím vedl skupinu Mudcrutch, byl členem superskupiny The Traveling Wilburys z konce 80. let a měl úspěch i jako sólový umělec.

Petty má na kontě mnoho hitů. Mezi hity s Heartbreakers patří „Don’t Do Me Like That“ (1979), „Refugee“ (1980), „The Waiting“ (1981), „Don’t Come Around Here No More“ (1985) a „Learning to Fly“ (1991). Mezi Pettyho sólové hity patří „I Won’t Back Down“ (1989), „Free Fallin'“ (1989) a „You Don’t Know How It Feels“ (1994). Sólově nebo se skupinou Heartbreakers vydal od 70. let do roku 2010 několik hitů a prodal po celém světě více než 80 milionů desek, což z něj činí jednoho z nejprodávanějších hudebních umělců všech dob. Petty a Heartbreakers byli v roce 2002 uvedeni do Rock and Rollové síně slávy. V únoru 2017 byl Petty oceněn jako MusiCares Person of the Year za svůj přínos hudbě a za svou filantropii.

V roce 2017 Petty zemřel na náhodné předávkování drogami ve věku 66 let, týden po skončení turné ke 40. výročí založení skupiny Heartbreakers.

Petty se narodil 20. října 1950 v Gainesville na Floridě jako první ze dvou synů Kitty Pettyové (rozené Averyové), pracovnice místního daňového úřadu, a Earla Pettyho, který byl obchodním cestujícím. Jeho bratr Bruce byl o sedm let mladší. O rokenrolovou hudbu se začal zajímat v deseti letech, kdy se seznámil s Elvisem Presleym. V létě 1961 pracoval jeho strýc na natáčení Presleyho filmu Follow That Dream v nedaleké Ocale a pozval Pettyho, aby se podíval na natáčení. Okamžitě se stal Presleyho fanouškem, a když se tu sobotu vrátil, přivítal ho jeho kamarád Keith Harben a brzy vyměnil svůj prak Wham-O za sbírku Elvisových pětačtyřicítek. O tomto setkání s Presleym Petty řekl: „Elvis zářil.“ V rozhovoru z roku 2006 Petty řekl, že věděl, že chce být v kapele, už když viděl Beatles v pořadu The Ed Sullivan Show. „Ve chvíli, kdy jsem viděl Beatles v Show Eda Sullivana – a to platí o tisících kluků -, byla cesta ven. Tam byla cesta, jak to udělat. Seženete si kamarády a jste samostatná jednotka. A děláte hudbu. A vypadalo to jako velká zábava. Bylo to něco, s čím jsem se ztotožňoval. Nikdy jsem se o sport moc nezajímal.  … Byl jsem velkým fanouškem Elvise. Ale v Beatles jsem opravdu viděl, že je tu něco, co bych mohl dělat. Věděl jsem, že to dokážu. Netrvalo dlouho a v garážích všude kolem vznikaly skupiny.“ V sedmnácti letech odešel ze střední školy, aby mohl hrát na baskytaru v nově založené kapele.

V rozhovoru pro televizi CBC v roce 2014 Petty prohlásil, že Rolling Stones jsou „moje punková hudba“. Přičítal této skupině, že ho inspirovala tím, že mu ukázala, že on a jemu podobní hudebníci se mohou prosadit v rock and rollu.

Don Felder, jeho spoluobčan z Gainesville, který se později připojil ke skupině Eagles, ve své autobiografii prohlásil, že byl jedním z Pettyho prvních učitelů hry na kytaru, ačkoli Petty tvrdil, že ho Felder učil hrát na klavír. V mládí Petty krátce pracoval na Floridské univerzitě jako pomocný dělník, ale jako student ji nikdy nenavštěvoval. Lípa Ogeechee, kterou údajně zasadil během svého působení na univerzitě, se dnes nazývá strom Toma Pettyho (Petty uvedl, že si nevzpomíná, že by nějaký strom sázel). Krátce také pracoval jako hrobník.

Petty také překonal složitý vztah se svým otcem. Podle Pettyho otec těžko přijímal, že Petty je „mírný kluk, který se zajímá o umění“, a pravidelně ho slovně i fyzicky urážel. Petty svého otce popsal jako „divokého, hazardního pijana“. Petty měl blízko ke své matce a zůstal si blízký se svým bratrem Brucem.

1976-1987: Tom Petty and the Heartbreakers

Krátce poté, co se Petty chopil svých hudebních ambicí, založil kapelu Epics, která se později vyvinula v Mudcrutch. V kapele působili budoucí Heartbreakers Mike Campbell a Benmont Tench a byla populární v Gainesville, ale jejich nahrávky zůstaly bez povšimnutí mainstreamového publika. Nahrávali ve studiu The Church Studio v Tulse ve státě Oklahoma. Jejich jediný singl „Depot Street“, vydaný v roce 1975 u Shelter Records, se neumístil v hitparádě.

Po rozpadu skupiny Mudcrutch Petty neochotně souhlasil se sólovou kariérou. Tench se rozhodl založit vlastní skupinu, jejíž zvuk Petty ocenil. Nakonec Petty a Campbell spolupracovali s Tenchem, Ronem Blairem a Stanem Lynchem a vytvořili první sestavu Heartbreakers. Jejich eponymní debutové album si získalo minutovou popularitu u amerického publika, většího úspěchu dosáhlo v Británii. Singly „American Girl“ a „Breakdown“ (znovu vydaný v roce 1977) se umístily na 40. místě poté, co skupina absolvovala turné ve Velké Británii jako podpora Nilse Lofgrena. Debutové album vyšlo u Shelter Records, které v té době distribuovala společnost ABC Records.

Jejich druhé album You’re Gonna Get It! se dostalo do Top 40 a obsahovalo singly I Need to Know a Listen to Her Heart. Jejich třetí album Damn the Torpedoes se rychle stalo platinovým a prodaly se ho téměř dva miliony kopií; obsahuje jejich průlomové singly „Don’t Do Me Like That“, „Here Comes My Girl“, „Even the Losers“ a „Refugee“.

V září 1979 vystoupili Tom Petty a Heartbreakers na koncertě Musicians United for Safe Energy v Madison Square Garden v New Yorku. Jejich provedení písně „Cry to Me“ se objevilo na výsledném albu No Nukes.

Čtvrté album Hard Promises, vydané v roce 1981, se dostalo do první desítky hitparád, stalo se platinovým a vznikl z něj hit „The Waiting“. Na albu se také objevil Pettyho první duet „Insider“ se Stevie Nicks.

Baskytarista Ron Blair skupinu opustil a byl nahrazen na pátém albu Long After Dark (výsledná sestava vydržela do roku 1994. Album obsahovalo hit „You Got Lucky“. V roce 1985 se skupina zúčastnila koncertu Live Aid, kde zahrála čtyři písně na stadionu Johna F. Kennedyho ve Filadelfii. V roce 1985 vyšlo také album Southern Accents. Toto album obsahovalo hitový singl „Don’t Come Around Here No More“, který produkoval Dave Stewart. Ve videoklipu k této písni vystupoval Petty převlečený za Šíleného kloboučníka, který se vysmívá Alence z knihy Alenčina dobrodružství v říši divů a pronásleduje ji, poté ji krájí a jí jako dort. Následné turné vedlo k vydání živého alba Pack Up the Plantation: Na jeho turné True Confessions Tour se k němu připojila skupina Tom Petty and the Heartbreakers. V letech 1986 a 1987 také odehráli několik koncertů s Grateful Dead. V roce 1987 také skupina vydala album Let Me Up (I’ve Had Enough), které obsahuje skladbu „Jammin‘ Me“, kterou Petty napsal společně s Dylanem.

1988-1991: Traveling Wilburys a sólová kariéra

V roce 1988 byl Petty spolu s Georgem Harrisonem, Bobem Dylanem, Royem Orbisonem a Jeffem Lynneem zakládajícím členem skupiny Traveling Wilburys. První píseň skupiny, „Handle with Care“, byla zamýšlena jako b-strana jednoho z Harrisonových singlů, ale byla pro tento účel vyhodnocena jako příliš dobrá, a tak se skupina rozhodla nahrát plnohodnotné album Traveling Wilburys Vol. 1. V roce 1990 následovalo druhé album Wilburys, zlomyslně nazvané Traveling Wilburys Vol. 3 a nahrané bez nedávno zesnulého Orbisona. Album bylo pojmenováno Vol. 3 jako reakce na sérii bootlegovaných studiových nahrávek, které se prodávaly jako Travelling Wilburys Vol. 2. Petty začlenil písně Traveling Wilburys do svých koncertních vystoupení, v letech 2003 až 2006 na koncertech důsledně hrál skladbu „Handle with Care“ a na turné v roce 2008 přidal do setlistu „překvapení“ jako „End of the Line“.

V roce 1989 vydal Petty album Full Moon Fever, které obsahovalo hity „I Won’t Back Down“, „Free Fallin'“ a „Runnin‘ Down a Dream“. Bylo to nominálně jeho první sólové album, ačkoli se na něm podílelo několik Heartbreakers a dalších známých hudebníků: Mike Campbell album produkoval společně s Pettym a Jeffem Lynneem z Electric Light Orchestra a mezi doprovodnými hudebníky byli Campbell, Lynne a kolegové z Wilburys Roy Orbison a George Harrison (ve videoklipu k písni „I Won’t Back Down“ se objevuje Ringo Starr, ale ve skutečnosti na bicí hrál Phil Jones).

Petty and the Heartbreakers se reformovali v roce 1991 a vydali album Into the Great Wide Open, na kterém se Lynne podílel jako producent a které obsahovalo hity „Learning To Fly“ a „Into the Great Wide Open“, přičemž ve videoklipu k druhému jmenovanému se objevili Johnny Depp a Faye Dunaway.

Před odchodem od MCA Records se Petty a Heartbreakers sešli, aby ve studiu živě nahráli dvě nové písně pro balíček Greatest Hits: „Mary Jane’s Last Dance“ a „Something in the Air“ od Thunderclap Newman. Toto bylo poslední nahrané vystoupení Stana Lynche s Heartbreakers. Petty to komentoval slovy: „Odešel hned po session, aniž by se s námi rozloučil.“ Balíčku se prodalo přes deset milionů kopií, a proto získal diamantovou certifikaci od RIAA.

1991-2017: Přesun k Warner Bros. Records

V roce 1989, ještě pod smlouvou s MCA, Petty tajně podepsal lukrativní smlouvu s Warner Bros. Records, se kterou předtím podepsali smlouvu Traveling Wilburys. Jeho první album u nové značky, Wildflowers z roku 1994 (Pettyho druhé ze tří sólových alb), obsahovalo velmi oblíbenou titulní skladbu a také singly „You Don’t Know How It Feels“, „You Wreck Me“, „It’s Good to Be King“ a „A Higher Place“. Alba, které produkoval Rick Rubin, se ve Spojených státech prodalo přes tři miliony kopií.

V roce 1996 vydal Petty se skupinou Heartbreakers soundtrack k filmu She’s the One s Cameron Diaz a Jennifer Aniston (viz Písně a hudba z filmu She’s the One). Singly z tohoto alba byly „Walls (Circus)“ (s Lindsey Buckingham), „Climb that Hill“ a píseň napsaná Lucindou Williams „Change the Locks“. Album obsahovalo také coververzi písně „Asshole“ od Becka. V témže roce kapela doprovodila Johnnyho Cashe na albu Unchained (s prozatímním názvem „Petty Cash“), za které Cash získá Grammy za nejlepší country album (Cash později coververzi Pettyho „I Won’t Back Down“ na albu American III: Solitary Man).

V roce 1999 vydala skupina Tom Petty and the Heartbreakers své poslední album Echo s Rubinem v čele. V USA byly jako singly vydány dvě písně: „Room at the Top“ a „Free Girl Now“. Album se dostalo na desáté místo americké albové hitparády.

Tom Petty and the Heartbreakers zahráli v Americe píseň „I Won’t Back Down“: A Tribute to Heroes benefiční koncert pro oběti útoků z 11. září 2001. Následující rok zahráli „Taxman“, „I Need You“ a „Handle with Care“ (k poslední se připojili Jeff Lynne, Dhani Harrison a Jim Keltner) na Koncertu pro George na počest Pettyho přítele a bývalého spoluhráče George Harrisona.

V roce 2002 vydal Petty album The Last DJ, které kritizovalo praktiky v hudebním průmyslu. Titulní skladba, inspirovaná osobností losangeleského rádia Jimem Laddem, naříkala nad koncem svobody, kterou kdysi měli rozhlasoví DJové, když si osobně vybírali skladby do playlistů svých stanic. Album se umístilo na devátém místě v žebříčku Billboard 200 ve Spojených státech.

V roce 2005 začal Petty uvádět vlastní pořad „Buried Treasure“ na satelitním rádiu XM, v němž sdílel výběr ze své osobní sbírky desek.

V roce 2006 vystoupili Tom Petty and the Heartbreakers jako hlavní hvězda pátého ročníku hudebního a uměleckého festivalu Bonnaroo v rámci svého turné k 30. výročí. Mezi speciálními hosty byli Stevie Nicks, Pearl Jam, Allman Brothers Band, Trey Anastasio, Derek Trucks Band a Black Crowes. Nicks se na pódiu připojila k Pettymu a Heartbreakers, aby společně zahráli „výběr písní“ včetně „Stop Draggin‘ My Heart Around“.

V červenci 2006 vydal Petty sólové album Highway Companion, které obsahovalo hit Saving Grace. Debutovalo na čtvrtém místě v žebříčku Billboard 200, což bylo Pettyho nejvyšší umístění od zavedení systému Nielsen SoundScan pro sledování prodejnosti alb v roce 1991. Highway Companion byl krátce propagován na turné s Heartbreakers v roce 2006, na kterém zazněly skladby „Saving Grace“, „Square One“, „Down South“ a „Flirting with Time“.

V létě 2007 se Petty znovu sešel se svými starými spoluhráči Tomem Leadonem a Randallem Marshem a s Benmontem Tenchem a Mikem Campbellem z Heartbreakers, aby obnovili svou kapelu Mudcrutch z doby před vznikem Heartbreakers. Kvintet nahrál album se čtrnácti písněmi, které vyšlo 29. dubna 2008 (na iTunes byla při předobjednání alba k dispozici dodatečná píseň „Special Place“). Kapela album podpořila krátkým turné po Kalifornii na jaře 2008.

V roce 2007 přispěli Petty and the Heartbreakers coververzí písně „I’m Walkin'“ na album Goin‘ Home: A Tribute to Fats Domino. Prodejem alba přispěli na nákup hudebních nástrojů pro studenty veřejných škol v New Orleans a přispěli na stavbu komunitního centra v hurikánem Katrina poničeném devátém městském obvodu.

3. února 2008 vystoupila skupina Tom Petty and the Heartbreakers během poločasové show Super Bowlu XLII na stadionu University of Phoenix. Zahráli písně „American Girl“, „I Won’t Back Down“, „Free Fallin'“ a „Runnin‘ Down a Dream“. V létě téhož roku skupina absolvovala turné po Severní Americe, na kterém jí předskakoval Steve Winwood. Winwood se na vybraných koncertech připojil k Pettymu a Heartbreakers na pódiu a zahrál hit své skupiny Spencer Davis Group „Gimme Some Lovin'“ a příležitostně zahrál i hit skupiny Blind Faith „Can’t Find My Way Home“. V listopadu 2009 vyšel box set The Live Anthology, kompilace živých nahrávek z let 1978 až 2006.

Dvanácté album Mojo vyšlo 15. června 2010 a dostalo se na druhé místo v žebříčku Billboard 200. Petty album popsal jako „bluesové. Některé skladby jsou delší, více jamové. Několik skladeb zní opravdu jako Allman Brothers – ne písně, ale atmosféra kapely.“ V rámci propagace desky vystoupila skupina 15. května 2010 jako hudební host v pořadu Saturday Night Live. Po vydání alba Mojo následovalo letní turné po Severní Americe. Před turné bylo v dubnu 2010 z jejich zkušebny v kalifornském Culver City ukradeno pět kytar, včetně dvou, které vlastnil Petty. Následující týden byly nalezeny losangeleskou policií.

V roce 2012 se kapela vydala na světové turné, které zahrnovalo první evropské koncerty po 20 letech a vůbec první koncerty v kanadských provinciích Nové Skotsko a Newfoundland a Labrador.

28. července 2014 vydala společnost Reprise Records třinácté studiové album Toma Pettyho a Heartbreakers s názvem Hypnotic Eye. Album debutovalo na prvním místě žebříčku Billboard 200 a stalo se tak prvním albem Tom Petty and the Heartbreakers, které se kdy dostalo na první místo. Dne 20. listopadu 2015 debutoval na stanici SiriusXM kanál Tom Petty Radio.

V roce 2017 se Heartbreakers vydali na turné ke 40. výročí založení kapely po Spojených státech. Turné začalo 20. dubna v Oklahoma City a skončilo 25. září vystoupením v Hollywood Bowl v Hollywoodu v Kalifornii. Koncert v Hollywood Bowl, který byl nakonec posledním vystoupením Heartbreakers, byl zakončen představením písně „American Girl“.

28. září 2018 vydala společnost Reprise Records box set An American Treasure, který obsahuje 60 skladeb z celé kariéry a obsahuje desítky dosud nevydaných nahrávek, alternativní verze klasických písní, rarity, historická živá vystoupení a deep tracky. Box setu předcházel první singl „Keep A Little Soul“, který vyšel v červenci 2018. Jedná se o dosud nevydaný outtake, který byl původně nahrán v roce 1982 během sessions Long After Dark.

Jednání

Petty se poprvé objevil ve filmu v roce 1978, kdy si zahrál ve filmu FM. Později si zahrál malou roli ve filmu Made in Heaven z roku 1987 a v letech 1987-1990 se objevil v několika epizodách seriálu It’s Garry Shandling’s Show, kde hrál sám sebe jako jednoho ze sousedů Garryho Shandlinga. Petty se objevil i v Shandlingově dalším pořadu The Larry Sanders Show jako jeden ze závěrečných hostů Story within a story. V této epizodě je Petty vyhozen z pořadu a málem se střetne s Gregem Kinnearem.

Petty se objevil ve filmu Pošťák z roku 1997, který režíroval Kevin Costner, v hlavní roli starosty Bridge City (z dialogů vyplývá, že hraje svou vlastní verzi z budoucí historie). V roce 2002 se objevil v seriálu Simpsonovi v epizodě „How I Spent My Strummer Vacation“ spolu s Mickem Jaggerem, Keithem Richardsem, Lennym Kravitzem, Elvisem Costellem a Brianem Setzerem. Petty se v ní zhostil role učitele Homera Simpsona v umění psaní textů a složil krátkou píseň o opilé dívce jedoucí po silnici, přičemž se zabýval stavem veřejných škol. Později v epizodě přijde během výtržnosti o prst na noze.

V letech 2004-2009 Petty opakovaně namluvil Elroye „Luckyho“ Kleinschmidta v animovaném komediálním seriálu King of the Hill. V roce 2010 si Petty zahrál pětisekundovou epizodní roli s komikem Andym Sambergem v hudebním videoklipu s názvem „Great Day“, který se objevil na bonusovém DVD jako součást nového alba Turtleneck & Chain skupiny The Lonely Island.

Petty byl známý jako neústupný strážce své umělecké kontroly a umělecké svobody. V roce 1979 byl zapleten do právního sporu, když byla společnost ABC Records prodána společnosti MCA Records. Odmítl, aby byl bez svého souhlasu převeden k jiné nahrávací společnosti. V květnu 1979 vyhlásil bankrot a podepsal smlouvu s novou dceřinou společností MCA Backstreet Records.

Na začátku roku 1981 bylo připravované album Toma Pettyho a skupiny Heartbreakers, které se mělo stát Hard Promises, určeno jako další album vydávané společností MCA s novou ceníkovou cenou 9,98 USD, po albu Gaucho skupiny Steely Dan a albu Olivie Newton-John.

V roce 1987 Petty zažaloval společnost B.F. Goodrich, která vyrábí pneumatiky, o 1 milion dolarů za použití písně velmi podobné jeho písni „Mary’s New Car“ v televizní reklamě. Reklamní agentura, která reklamu produkovala, předtím požádala o povolení k použití Pettyho písně, ale byla odmítnuta. Soudce vydal dočasný zákaz dalšího používání reklamy a žaloba byla později mimosoudně vyrovnána. Petty také znemožnil Georgi W. Bushovi použít píseň „I Won’t Back Down“ pro jeho prezidentskou kampaň v roce 2000. Jeho rodina učiní totéž v případě Donalda Trumpa v roce 2020 s tím, že „Tom Petty by nikdy nechtěl, aby jeho píseň byla použita pro nenávistnou kampaň“.

Někteří tvrdí, že singl Red Hot Chili Peppers „Dani California“, vydaný v květnu 2006, je velmi podobný Pettyho písni „Mary Jane’s Last Dance“. Petty řekl časopisu Rolling Stone: „Vážně pochybuji, že je v tom nějaký negativní záměr. A spousta rock’n’rollových písní zní podobně. Zeptejte se Chucka Berryho. The Strokes si vzali ‚American Girl‘ pro svou píseň ‚Last Nite‘ a viděl jsem s nimi rozhovor, kde to skutečně přiznali. To mě rozesmálo nahlas. Říkal jsem si: „Dobře, dobře pro vás.“ … Kdyby někdo vzal mou písničku notu po notě a ukradl ji zlomyslně, pak možná . Ale na soudní spory moc nevěřím. Myslím, že v téhle zemi je dost neseriózních soudních sporů i bez toho, aby se lidé hádali kvůli popovým písničkám.“

V lednu 2015 vyšlo najevo, že Petty a Jeff Lynne dostanou honorář za píseň Sama Smithe „Stay with Me“ poté, co její autoři uznali podobnost mezi ní a písní „I Won’t Back Down“. Petty a spoluautor skladby Lynne získali každý 12,5 % z autorských poplatků za píseň „Stay with Me“ a jejich jména byla přidána na seznam písní ASCAP. Petty upřesnil, že si nemyslí, že by ho Smith plagioval, a řekl: „Celá léta psaní písní mi ukázala, že se takové věci mohou stát. Většinou se to podaří zachytit dřív, než se to dostane za dveře studia, ale v tomto případě to prošlo. Samovi lidé měli pro naši situaci pochopení a snadno jsme se dohodli“.

Petty se v roce 1974 oženil s Jane Benyo a v roce 1996 se rozvedli. Petty a Benyo měli dvě dcery: Adria, režisérka, a Annakim, umělkyně. Benyo jednou řekla společnému příteli Stevie Nicksovi, že se s Pettym seznámila „v sedmnácti letech“. Nicks špatně slyšela Benyoův severofloridský přízvuk, což inspirovalo název její písně „Edge of Seventeen“.

V květnu 1987 žhář zapálil Pettyho dům v kalifornském Encinu. Hasičům se podařilo zachránit sklepní nahrávací studio a původní kazety, které tam byly uloženy, a také jeho akustickou kytaru Gibson Dove. Jeho charakteristický šedý cylindr však byl zničen. Pachatel nebyl nikdy dopaden.

Petty se zhruba v letech 1996 až 1999 potýkal se závislostí na heroinu. Jako hlavní příčinu uvedl citovou bolest z rozpadu manželství s Benyo. Později řekl, že „užívání heroinu mi bylo proti srsti. Nechtěl jsem být ničím zotročen“. Nakonec navštívil léčebnu a před turné k albu Echo v polovině roku 1999 se mu podařilo úspěšně léčit svou závislost.

3. června 2001 se Petty oženil s Danou Yorkovou, která měla z předchozího manželství syna Dylana.

Petty v roce 2014 hovořil o přínosech svého cvičení transcendentální meditace.

Petty byl 2. října 2017 brzy ráno nalezen ve svém domě v bezvědomí, nedýchal a měl zástavu srdce. Byl resuscitován a převezen do lékařského centra UCLA v kalifornské Santa Monice, kde po předčasných zprávách o jeho smrti v průběhu dne ve 20:40 PDT zemřel. Vzpomínková bohoslužba se konala ve svatyni Self-Realization Fellowship Lake Shrine v Pacific Palisades v Los Angeles 16. října 2017, čtyři dny před jeho 67. narozeninami.

19. ledna 2018 oznámil soudní lékař okresu Los Angeles, že Petty zemřel náhodně na otravu smíšenými drogami, tedy na kombinaci fentanylu, oxykodonu, acetylfentanylu a despropionylfentanylu (a citalopramu (antidepresiva). V prohlášení na jeho oficiálních internetových stránkách Pettyho manželka a dcera uvedly, že měl řadu zdravotních problémů, včetně rozedmy plic, potíží s koleny „a především zlomeného kyčelního kloubu“. Na tyto problémy mu byly předepsány léky proti bolesti a v den smrti byl informován, že se jeho zranění kyčle zhoršilo. V prohlášení se uvádí: „máme pocit, že bolest byla prostě nesnesitelná a byla příčinou jeho nadužívání léků. Jsme přesvědčeni, že se jednalo, jak konstatoval koroner, o nešťastnou náhodu“.

28. září 2018 poskytla vdova po Pettym Dana rozhovor časopisu Billboard, v němž uvedla, že Petty nějakou dobu odkládal operaci kyčle, kterou mu doporučili lékaři. „Měl na paměti, že je to jeho poslední turné, a dlužil to své dlouholeté partě, od desítek let některým z nich, a svým fanouškům.“ Dana uvedla, že Petty měl den před smrtí dobrou náladu: „Měl ty tři koncerty v L. A. Nikdy na sebe nebyl tak pyšný, tak šťastný, tak se těšil na budoucnost – a pak odešel.“

Petty v průběhu let vlastnil a používal řadu kytar. V letech 1976 až 1982 byl jeho hlavním nástrojem Fender Stratocaster v barvě sunburst z roku 1964. Od roku 1979 používal také kytary Rickenbacker. Rickenbacker 660

Jako baskytarista hrál na nástroje Fender Jazz Bass, Rickenbacker 4003, Höfner Club Bass a Danelectro Longhorn.

Jako akustickou kytaru měl Petty signovanou C.F. Martin HD-40 a prakticky všechny své písně napsal na akustickou kytaru Gibson Dove, kterou zachránil při požáru svého domu v roce 1987. Používal také Gibson J-200 v přírodním provedení a dvanáctistrunnou akustiku Guild D25 z konce 70. let.

Pettyho pozdější zesilovačová sestava obsahovala dvě 60wattová komba Fender Vibro-King.

V roce 1994 vyšlo album You Got Lucky, které bylo poctou Pettymu a na kterém se podílely například kapely Everclear a Silkworm.

V dubnu 1996 obdržel Petty cenu George Gershwina a Iry Gershwina za celoživotní hudební dílo. Následující měsíc získal Petty cenu Golden Note Award Americké společnosti skladatelů, autorů a vydavatelů.

Tom Petty and the Heartbreakers získali v roce 1999 hvězdu na hollywoodském chodníku slávy za svůj přínos nahrávacímu průmyslu.

V prosinci 2001 byla skupina Tom Petty and the Heartbreakers uvedena do Rock and Rollové síně slávy, která Pettyho dále poctila výstavou jeho věcí, jež probíhala od července 2006 do roku 2007.

V žebříčku nejlepších umělců všech dob časopisu Rolling Stone se umístil na 91. místě.

Petty obdržel 6. prosince 2005 cenu Billboard Century Award, nejvyšší ocenění této organizace za tvůrčí úspěchy.

V září 2006 obdrželi Tom Petty and the Heartbreakers klíče od města Gainesville na Floridě, kde on a jeho spoluhráči žili nebo vyrůstali.

Dokumentární film Petera Bogdanoviche o Pettyho kariéře s názvem Runnin‘ Down a Dream měl premiéru na newyorském filmovém festivalu v říjnu 2007.

Petty byl v únoru 2017 oceněn jako MusiCares Person of the Year za svůj přínos hudbě a filantropii.

Týden po jeho smrti v roce 2017 byla na zdi na jihozápadní 34. ulici v Gainesville namalována Pettyho památka. Stálo na něm: „Navždy tě miluji, Gainesville No. 1 Son, díky, Tommy“.

V říjnu 2018, v den zpěvákových 68. narozenin, město Gainesville přejmenovalo bývalý Northeast Park, park, který mladý Petty často navštěvoval, na Tom Petty Park.

V prosinci 2021 správní rada Floridské univerzity jednomyslně rozhodla, že Pettymu posmrtně udělí čestný doktorát.

V žebříčku 500 nejlepších alb všech dob časopisu Rolling Stone má tři alba: Wildflowers (214. místo) a Full Moon Fever (298. místo). Na seznamu 500 nejlepších písní všech dob téhož časopisu má dvě písně. „American Girl“ (č. 169),

Posmrtně

Zdroje

  1. Tom Petty
  2. Tom Petty
  3. ^ „2018 MusiCares Person of the Year: Fleetwood Mac“. Grammy.org. July 28, 2015. Archived from the original on November 5, 2016. Retrieved October 8, 2017.
  4. ^ a b c d e Thompson, Simon (October 2, 2017). „Tom Petty: His Legacy In Film And TV“. Forbes. Archived from the original on October 3, 2017. Retrieved October 3, 2017.
  5. ^ a b Sweeting, Adam (October 3, 2017). „Tom Petty obituary“. The Guardian. Archived from the original on January 10, 2018. Retrieved January 10, 2018.
  6. ^ a b c „Tom Petty: Music Producer, Guitarist, Songwriter, Singer (1950–2017)“. Biography.com (FYI / A&E Networks). Archived from the original on October 3, 2017. Retrieved October 2, 2017.
  7. ^ Newman, Melinda (November 28, 2005). „Tom Petty: A Portrait of the Artist“. Billboard. Archived from the original on November 3, 2007. Retrieved April 12, 2008.
  8. 2,0 2,1 2,2 Nederlandse Top 40. tom-petty. Ανακτήθηκε στις 9  Οκτωβρίου 2017.
  9. 3,0 3,1 (Γερμανικά) Εγκυκλοπαίδεια Μπρόκχαους. petty-tom. Ανακτήθηκε στις 9  Οκτωβρίου 2017.
  10. Εθνική Βιβλιοθήκη της Γερμανίας, Κρατική Βιβλιοθήκη του Βερολίνου, Βαυαρική Κρατική Βιβλιοθήκη, Εθνική Βιβλιοθήκη της Αυστρίας: Gemeinsame Normdatei. Ανακτήθηκε στις 13  Δεκεμβρίου 2014.
  11. Czech National Authority Database. jn20031222019. Ανακτήθηκε στις 1  Μαρτίου 2022.
  12. Ανακτήθηκε στις 4  Μαρτίου 2021.
  13. ^ Benjamin Lee, Tom Petty’s death after cardiac arrest confirmed by manager, in The Guardian, 3 ottobre 2017. URL consultato il 3 ottobre 2017.
  14. ^ La vedova di George Harrison resuscita i Travelling Wilburys, su archiviostorico.corriere.it. URL consultato il 20 ottobre 2009 (archiviato dall’url originale il 25 febbraio 2015).
  15. ^ La rimpatriata di Tom Petty fuoriclasse anni Settanta, su archiviostorico.corriere.it. URL consultato il 20 ottobre 2009 (archiviato dall’url originale il 25 febbraio 2015).
  16. ^ tompetty, Tom Petty & the Heartbreakers – Keep A Little Soul (Official Music Video), 11 luglio 2018. URL consultato il 12 luglio 2018.
  17. Stone, Rolling (3 de diciembre de 2010). «100 Greatest Artists». Rolling Stone (en inglés estadounidense). Consultado el 3 de mayo de 2021.
  18. Radio Cooperativa. «Tom Petty está con muerte cerebral y desconectado de las máquinas». Consultado el 2 de octubre de 2017.
  19. «Tom Petty | Wildflowers & All The Rest». Tom Petty | Wildflowers & All The Rest (en inglés). Consultado el 25 de agosto de 2021.
Ads Blocker Image Powered by Code Help Pro

Ads Blocker Detected!!!

We have detected that you are using extensions to block ads. Please support us by disabling these ads blocker.